výlet do Izraele

Sedim zrovna na letišti v Tel Avivu, kam jsem se vydal na prodloužený víkend.

Pominul-li drobnosti, o kterých se ještě zmíním, ve čtvrtek minulý týden jsem se po práci sbalil, namísto domů jsem vyrazil na letiště a v pátek ve 3h ráno jsem už bloudil po Tel Avivu.

Bloudit je to správné slovo, dokonce jsem se dostal i na reklamní most, poutač, nad dálnicí, pršelo, ale ve finále se všechno v dobré obrátilo a já se vyhladovělý, promrznutý a unavený dostal do Tel Aviv Bnei Dan Youth hostel and Guest house, který jsem měl zarezervovaný od páteční noci.

Původně jsem tam ani nechtěl jít v pátek v 8h ráno, ale šel jsem se přeptat a jaké bylo moje obrovské překvapení, když jsem zjistil, že pokoj už je volný a já se můžu jít vyspat. Cena za hotel nebyla nijak nízká, ale ani vysoká, asi 86 USD za noc, třílůžkový pokoj.

Poté už jsem se coural po Tel Avivu, běhal jsem, trošku i nakupoval.

Kolik mě to stálo?

Asi 6600 Kč letenka, asi 5600 Kč ubytování a utratil jsem něco okolo 1600 Kč. Pravda je, že jsem vůbec za nic neutrácel, díky svému detoxu jsem i skoro nic nejedl, jen nějaké chlebíky, pití, občas pivo a jedna krabička cigaret.

Z toho plyne, že Izrael rozhodně není levná záležitost, je tu docela draho a to i v porovnání s Ceskou republikou (musím se nějak naučit psát ty háčky a čárky).

Co stojí za zmínku? Security checks na letišti. Začalo to v Praze na letišti. Takový rozhovor, resp. pohovor jsem tedy nečekal. Docela příjemný mladý muž, ale těch otázek, z toho by jednomu šla hlava kolem. Pokud poletíte do Izraele s El Al, připravte si odpovědi na otázky:

- kam letíte,

- proč tam letíte,

- proč tam letíte zrovna ted,

- koho s napojením na Izrael znáte v CR,

- koho s napojením na Izrael znáte v Izraeli,

- co přesně tam budete dělat? Den po dni, pěkně po pořádku,

- kde máte rezervaci hotelu? mějte vytištěnou konfirmaci přímo na místě

- co se vám líbí na Izraeli,

- byli jste v Izraeli, v Sýrii, v Iraku,

- pokud kohokoliv zmíníte, budte připraveni na to, že mu klidně i zavolají, aby si to ověřili,

- já jsem zmínil jednoho docela známého maníka, a hned přivolali jednoho securitáka, který ho znal a zkoušeli mě i z toho, jak dlouho se známe, kolik má dětí a jak se jmenují, jak se jmenuje jeho manželka a kde pracuje

- zavazadla - otázka jestli to zavazadlo bylo celý den pod dohledem, bohužel jsem přiznal, že asi půl hodiny ne, takže mě okamžitě probrakovali všechny věci... hrůza ...

no nic, za chvíli mi to letí, takže tuto úvodní story končím :)

půlmaraton v Ústí nad Labem

Dnes jsem se rozhodl popsat svůj poslední půlmaraton, na který jsem se rozhodl jít někdy v červnu 2012. Většinou to u mě funguje tak, že se po předchozím půlmaratonu nadchnu, a objednám si další. V tomto případě se tedy myšlenka zrodila někdy v červnu, kdy jsem doběhl půlmaraton v Olomouci, na který jsem se přihlásil po půlmaratonu v Praze.

Ale pěkně po pořádku. Týden před půlmaratonem jsem měl dovolenou v chorvatsku, kde mám už vyhlídnutou asi 9 km trasu na běhání. Několik dní jsem tam tedy intenzivně trénoval, ale asi 4 dny před půlmaratonem jsem s běháním přestal. Mám totiž zkušenost, že pokud si dám několik dní oraz, běžím pak rychleji.

Takže 16.9.2012 jsem ráno vstal a vydal se do Ústí nad Labem. Původně jsem myslel, že je to z Prahy daleko, ale ve finále je to něco pod 100 km. Cesta byla pěkná, pro nás moraváky i docela zajímavá, protože ty sopečné kopce nejsou nikde jinde vidět.

Asi po hodině jízdy jsem tedy dorazil do Ústí. Docela pěkné město, ale od první chvíle příjezdu do města mě poněkud zarazil smrad, až poté jsem si vybavil, že součástí běhu půlmaratonu je i exkluzivní průběh místní chemičkou, takže mi začalo svítat.

Takže jsem byl ve městě - nikde žádné značky, žádné informace, proto jsem nastartoval navigaci a chytil se nějakého auta s pražskou značkou, kde seděly dvě holky, které vypadaly, jakože jedou někam sportovat. Ty ovšem zajely k pumpě, takže jsem pokračoval sám, a po chvíli dojel k zátarasům a přihlížejícím policistům, takže jsem byl asi na místě. Parkoviště nikde, informace nikde. Takže jsem se svým, v tuto chvíli bohužel, velkým autem zahučel do nějaké vedlejší uličky, kde se už hromadili parkující běžci. Nakonec parkovali tak prasácky, že jsem odjel a auto nechal někde u pumpy, a vyrazil lážo plážo hledat, kde je registrace. Tu jsem našel po chvíli, po průchodu nějakým tunelem pod nádražím, kde byla hrozná tma a spousta odpadků, překvapivě tím tunelem chodila spousta lidí. Já jsem raději opatrně našlapoval, protože jsem pod podrážkami očekával jehly od stříkaček feťáků.

Ale z tunelu hrůzy jsem se ocitl asi 800 metrů od náměstí, kde byla registrace. Zkrátím to - nikde žádný ukazatel, takže jsem stál v blbé frontě, dokud jsem si nevšiml, že ta asi 300m dlouhá fronta, která se neustále prodlužovala, je pro mě ta správná... zkrátím to ještě víc - můj luxusní čas v předstihu se po čekání ve frontě smrskl na úprk k autu, převlečení do běhacího oblečení a ještě rychlejší úprk na start. Jak to udělalo těch několik stovek lidí, kteří stáli za mnou, to netuším.

Nakonec jsem dorazil na start, tam už je to klasika, kopie ostatních závodů série Run Czech dot com. Kóje, písmena podle označení na startovním čísle, rozběhávání, očekávání a start za hudby Mé vlasti. To jen tuším, protože jsem měl sluchátka, ale podle nějakého záznamu na youtube to asi tak bylo.

Běžíme, běžíme, lidi nadšení, běžecký dav se pohybuje rychlostí cca 11.5 km/h, což pro většinu běžců není úplně normální rychlost. Já běžím samozřejmě s nimi, díky letnímu počasí jsem zvolil kombinaci trenek a trika s krátkým rukávem (moje kombinace s názvem Červená karkulka Asics), k tomu módní doplněk ve znamení nápotníku Wilson (prostě taková ta věc na ruku, kterou nosí tenisti). Po asi 5 kilometrech jsem zjistil, že je mi pod tím nápotníkem šílené vedro, takže putoval do kapsy. Nápotníkové fiasko a to jsem o nich tak dlouho snil...

Takže už jen v rychlosti, budu pokračovat v bodech :)
- běžím, běžím
- smrad je stále horší, dokonce cítím i pot spoluběžců, zvedá se mi kufr
- vtipné probíhání chemičkou, smrad je daleko intenzivnější, mezi diváky hledám místo, kam půjdu hodit tyčku
- je mi blbě i z tyčinky, kterou jsem snědl před vyběhnutím
- raději ani neuvažuju o tom, že si dám energetický gel. Při představě jeho chuti v kombinaci se smradem uvažuji o tom, jaké by to bylo hodit tyčku přímo na trati
- probíháme okolo policie, jak asistuje Ústeckým romům, resp. nějaké paní, která něčím udeřila do obličeje nějakého pána zrovna ve chvíli, kdy jsem probíhal kolem ... inu Ústí :)
- drobná poznámka k trati - všechno v pohodě, jen se to celé běželo dvakrát, stejně jako v Olomouci ... mě spíš vyhovuje Pražský model dlouhé trati

Konec - cílový čas 2:10... Je to špatné, chtěl jsem to dát pod 2h, ale nevyšlo to. Jestli to bylo tím, že mi bylo špatně nebo na to nemám, to nevím, ale prostě jsem to nedal a zkusím to příště. Mimochodem, asi v Drážďanech, ještě letos.

Celkový dojem po 14 dnech - jo, bylo to dobré. Sice to bylo horší než v jiných městech, ale stále to bylo dobré, příští rok asi pojedu znovu :)

kolik stojí nafta v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku - červen 2011

Cestou do Chorvatska a zpět na začátku června 2011 jsme natrefili na tyto ceny nafty:

- v Česku máme nyní ceny okolo 32-34 Kč / litr nafty
- v Rakousku 1.34 Eur mimo dálnici, což je cena srovnatelná s ČR, ale na dálnici 1.58 Eur, a to je cena atakující 38 a 39 Kč za litr nafty
- trošku odlehčení můžete čekat ve Slovinsku s cenou 1.22 Eur / litr nafty, to je příjemných 30,50 Kč na litr, ušetříte oproti Česku, připomenu, že Slovinsko má regulované ceny všude stejně (u stanic Petrol je k dostání celkem dobré coffee to go za 1.2 Eur, obchodní značka Aha Aha nebo Ano Ano
- hrůza to není ani přímo v Chorvatsku s cenou 8.99 Kn / litr nafty, odhadem asi 31.50 Kč / litr

Takže doporučuji dojet do Slovinska, nabrat plnou a při návratu udělat totéž :)

A mimochodem, Slovinci kontrolují v obou směrech, nejraději až na výjezdu ze země, zda máte platnou dálniční známku... Takže žádný podvádění :)

můj poslední pohovor aneb jak na personální agentury

Jsem na dovolené, zítra už jedeme domů a napadlo mě, o čem bych poslední volný den asi mohl psát. A protože jdu příští úterý na druhé kolo pohovoru do nejmenované banky, zkusím zrekapitulovat svoje zkušenosti a průběh, jaký to “náborové řízení” nabralo. Pro někoho to může být rutina, pro jiného alespoň náhled na to, jak přijít k jobu za bratru 80 klacků.

Takže - začalo to asi před 4 lety, kdy jsem byl na pohovoru u jedné agentury, říkejme jí třeba Kill. Neříkám, že je to zrovna ona, možná je to jiná, ony se totiž všechny chovají podobně. Tenkrát mě ona agentura poslala do nějaké banky. Nelíbili se mi oni, já jsem se zřejmě nelíbil ani jim, prostě to nevyšlo. Po roce mi volali, že jedna menší firma se zdravotní technikou. Já, jakožto analytik bankovních systémů do firmy, co dělá obinadla, no supr. Tam jsem byl moc seniorní :) Spíš jim vadily ty 2-3 platy, co si agentura brala za umístění. Pak mi volali, to už bylo asi před rokem, nově vznikající banka, IT analytik, rozhovor v centrále agentury, pak se neozvali. Říkal jsem si, pánové, to už snad není možné. Nejsem sice žádný zázrak, ale tady evidentně chybí někomu tah na branku :)

Naposledy mi někdo zavolal uprostřed porady s asi 15 lidma, když jsem zrovna mluvil, jakože Dobrý den, tady Dxxxl, slečna Kostitřasová ... můžete mi zopakovat, kdo mi volá? jooo, děkuju, ano, ne, víte co? pošlete mi to do mailu, naschle ... za 10 minut v mailu naprosto tuctový job description, který by šel vyplodit asi za těch 10 minut, upřímně, kdyby se někdo podíval do mého životopisu a vypíchl tam moje zkušenosti, dostal by přesně tohle.

Za 2 dny se telefonát opakoval do téměř stejného osazenstva, to už mi bylo trapné, tak jsem slečnu, paní odkázal na konkrétní čas, kdy můžu mluvit do telefonu. Slečna mi zavolala v určený čas, uvolněná atmosféra, moje omluvy, atd... aby si nemyslela, že jsem debil, který nejde na telefonu zastihnout v průběhu 14ti dní ani jednou. Pak jsme najeli na otázky ... proč chcete změnit práci? ... cože? já chci měnit práci? to vy mi voláte a nabízíte mi pozici, já jsem se na jobs.cz nalogoval naposledy před 3mi lety... aha, tak promiňte ... co by vás přimělo ke změně práce, co hledáte, atd... jo, tak já vám to řeknu, je to do banky XY a za kolik? no mají rozmezí 60-80 tisíc ... tak tohle se, kočičko, říkat nemá, ale asi jste změnili taktiku... tak chcete to zkusit nebo ne? tak dobře, zkuste to tam poslat (celý hovor trval asi 30 minut, a pracoval jsem v něm na tom, abych nevypadal fakt jak ten debil, co jsem psal dříve)

Tentýž večer mi přišlo “gratulujeme k registraci na portále banky XY pro uchazeče o pracovní místa, pro nalogování použijte tento link ...” ... klik ... nikde žádné pole pro login ... supr ... hned druhý den telefonát z banky XY ... dobrý den, vy jste se u nás registroval ... aha, neregistroval, no to nevadí ... a máte o tu pozici stále zájem? ... ahaa, vy jste s agenturou mluvil včera, tak asi máte, jak říkáte, je pravda, že od včerejška jste si to asi nerozmyslel... a kdy máte čas na pohovor, ona je trošku škoda, že to musíme stihnout tento týden, protože mám pak 3 týdny dovolenou ... joo, vy máte dovolenou taky, tak to zkusíme naplánovat ... šup, domluva, nemám kalendář, nemám si to kam zapsat, stejně vám to pošlu mailem ... tak naschle

Pak telefonát z agentury, moje prosba, aby mi poslali origoš job desription (kterou jsem mezitím našel na jobs.cz), jasný pošlu ... za 2 dny v mailu oficiální popisy práce přímo ze jmenované banky... financial analyst, budget planner, senior financial team leader ... cože? to jste se asi zbláznili, u těchhle jobů vůbec nevím, o co jde ... joo, chyba, takže posílám tu vaši, ale jsou to jen 2 věty.

Takže supr, jdu na pohovor s požadavkem na 75-80 klacků se znalostí uvedené pozice ve 2 větách. Proč ne, člověk přece musí trénovat svoje komunikační schopnosti. Ještě štěstí, že jsem nenaklusal někam, kde bych se hlásil na toho finančního analytika ... moje znalosti ROI, ROA ohodnotil kdosi u zkoušky z financí dost nevalně a to už je pár let :)

I přesto přeze všechno jsem se ráno oholil, vzal si oblek i s kravatou a vyrazil do zmíněné banky. Tam to bylo už daleko víc v pohodě. Práci jsem naštěstí opravdu odhadl, takže i přesto, že se ptali dost detailně, nejen na to, proč tahlencta šipka v UML je naopak a vybarvená, ale dostal jsem asi 45 minutovou případovou studii na proveditelnost projektu včetně architektonického návrhu a use case modelu, podle mě jsem uspěl a jdu do zmíněného druhého kola.

Tak uvidíme :)

moje nové běhací boty Asics GEL-Torana 3 W

Minulý rok jsem relativně dost běhal a tomu odpovídaly i moje asi 5 let staré Hi-Tec běhací boty. Byly špinavé a roztrhané.

Kolega mě taktně několikrát ve fitku upozornil, že chodit do jednoho z nejdražších fitek v Praze se nesluší v takových botech, tudíž jsem si začal přát na vánoce nové běhací boty.

Ježíšek mě vyslyšel a já jsem vyfasoval 2 litry na nové boty. Zkrátím to, kousek story je i v předchozím postu.

V týdnu jsem byl v Drapa Sportu, kde se mi zalíbily boty Asics GEL Torana 3 W v ceně cca 2300 Kč. Takže jsem si je prohlédnul a odebral se domů, že si je jako koupím na netu. Jenže na zboží.cz byly za 2800. Takže už jsem si říkal, že zajdu do Drapa a koupím je tam.

Nicméně, dneska jsem byl v intersportu a tam je měli coby poslední kus za 1300. Neváhal jsem ani chvilku, vytáhl kreditku a už jsou doma :) Podotýkám, že na některých webech je označení, že jde o dámské boty. Nicméně dámské už jsem měl i teď a běhá se v nich podobně jako v pánských.

Už se těším, až v nich vyrazím minimálně do fitka na pás :) Na venkovní běhání si asi ještě 2 měsíce počkám...

Odkaz zde: http://www.gigasport.cz/117?item=485

   

 

Rekreační středisko Želivka

dneska tam vyrážím, do neděle...

Želivka s.r.o.
Vřesník 33, 396 01 Humpolec
Telefon: (+420) 565 581 168
Mobil: (+420) 602 862 428
Web:www.zelivka.com

GPS:N 49°31'16.8" E 15°15'28.6"

e-mail: zelivka@zelivka.com

Od Prahy: D1-exit 75 Hořice směr Senožaty, Křelovice, Želiv, Sedlice - elektrárna, RS Želivka

Od Brna: D1-exit 90 Humpolec- okolo vlakového nádraží směr Hněvkovice, před Kletečnou doprava, Sedlice - elektrárna, RS Želivka

Od Pelhřimova: směr Humpolec, 1km za Pelhřimovem odbočka vlevo, Krasíkovice, Pobistrýce, Svépravice (na křižovatce doprava), Sedlice - elektrárna, RS Želivka

Od Tábora: směr Pacov, Křelovice, Želiv, Sedlice - elektrárna, RS Želivka

moje chorvatská trasa na běhání

dubnove fotky

z dálnice D1 .o)

dovolená D2, D3 :o) aneb Olomoucká odysea :o)

Po nádherné neděli, v našem označení D2, kdy jsem cestoval z Prahy do Olomouce a cestu jsem si krásně užil, je dnes, na Velikonoční pondělí pěkně hnusně ... Den strávený plány na vyžití v americe, příprava na černochy, jednodolarové bankovky v každé kapse, aby bylo možno obdarovat bandity, noční přemýšlení, jak z centra Manhattanu vyjedu tím správným směrem k niagarským vodopádům ... atd...

btw kdo se bojí jezdit po praze? já jsem tam jak ryba ve vodě, ale z New York city mám vážně strach, sednu si do automatu, ve kterém jsem seděl naposledy před 10 lety a budu krosit centrem nejrušnějšího města na světě. Vím jen, že nesmím vjet do Fire Line, tam můžou jen hasiči, jinak nic :o) Joj, to bude hukot :o)))

Budou fotky, videa ... joo, na tohle se vážně těším :o)

co je horší? letět z ameriky nebo do ameriky? ... aneb co je to Jet Lag?

S přípravami na cestu se objevil zajímavý dotaz :o) Je horší kocovina z časového posunu při cestě z Ameriky nebo do ní?

Nepodařilo se mi objevit, co by bylo horší.

Když letíte tam, vyrazíte dejme tomu ve 12h v poledne SEČ, cesta trvá +- 9 hodin, takže tam dorazíte v 21h večer, přičemž v New Yorku je tou dobou asi 13tá hodina odpoledne. Takže jako debilové tam chodíte v mrákotách a přitom už byste chtěli dávno spát.

Zpět je to naopak. Vyrazíte třeba v 19h amerického času večer, do Evropy dorazíte za 8 až 9 hodin, dejme tomu, že jste v Evropě v 6hodin ráno, převedeno na Evropský čas, tzn. +8 hodin, je 14h odpoledne. Takže jdete spát v 22h evropského času, ale váš rytmus má ještě 14 hodin odpoledne, takže čumíte do stropu a nemůžete usnout :o)))

Omlouvám se za lehce nesrozumitelné podání časů, ale když se nad tím zamyslíte, dá se to pochopit :o)

dovolená D1 - stále v Praze

dneska jsem nedělal nic zvláštního, spal jsem až do 12h :o), pak jsem se stihnul pohádat přes smsky se slečnou komplikovanou a poté, co jsem byl obviněn ze zjevných problémů ve svém životě, bez kterých se nemám pouštět do žádného vztahu, jsme se vzájemně "vyfakovali", pak jsem jí navrhl, abychom to ještě neukončovali. Souhlasila a tím naše komunikace pro dnešek skončila :o) Škoda, že je tak pěkná ... jinak si tedy vůbec nerozumíme, přijde mi, jako bychom se každý bavili o něčem jiném :o)

Po včerejším úklidu v práci jsem zahájil i úklid v bytě, myčka hučí, objevily se mokré skvrny na stěně z už dávno zaizolovaného odvodu vzduchotechniky... Pan vrchní stavební dozor Central Groupu ze mě nebude mít radost... Nafotil jsem to a v úterý po velikonocích ho čeká pěkný mail...

Zaveden režim na "letní" terase, přestěhována křesílka, vyhulen první doutníček, ale stále je ještě kosa...

Pro dnešek asi všechno, zítra dokončím úklid, zazimuju byt a jedu do Olomouce...

Jo, a taky jsem vyhrabal starý design blogu ... žádné novinky, tenhle se mi stále líbí...

moje dovolená - D0 - day zero

Píšu dnešní blog post, začal jsem nejdelší dovolenou ve svém životě, od 2.4.2010 do 21.4.2010, ukončil jsem pracovní povinnosti, pokosil defekty, předal úkoly a chystám se na výlet do Spojených států, odlétáme příští čtvrtek z letiště ve Vídni.

Co je v plánu? Nejprve přiletíme do do New York City, zůstaneme tam několik dní, poté vyzvedneme auto, doufám i s navigací, i když ji mám nahratou ve svém telefonu pro celé Spojené státy, vydáme se k Niagarským vodopádům. Tam zůstaneme den nebo dva, a vyjedeme na cestu do Philadelphie a Washingtonu. Po prohlídce se vydáme zpátky do New York city, opět zůstaneme několik dní, třeba pochodíme věci, co nás zaujaly v prvních dnech a po 12 dnech se vrátíme zpět do ČR.

Od dovolené čekám užívání atmosféry ameriky, porovnám zážitky s tím, když jsem byl v USA před cca 10ti lety, nakoupím nějaké věci, oblečení, možná foťák :o)

proměna vánočky

aneb jak se kus těsta promění v prase-vánočku :o)

--->>>

staromák z roku 2009

draft postu ke každoročním fotkám ze staromáku... andělé letos chyběli

plánovač trasy do USA

stojím před nelehkým úkolem, naplánovat 10ti denní pobyt v USA, takže sem budu psát vývoj plánování.

Zadání: 10ti denní výlet do oblasti okolo New Yorku, spaní v levných ubytováních, motelech, doprava tam a zpět letadlem, po USA autem, popř. taky letadlem

Předběžný časový plán:

1) přílet
2) New York 3 noci,
3) Washington 2 noci,
4) Anapolis 1 noc,
5) Philadelphia 1 noc a
6) New York  1 noc
7) odlet
(to-do - možnost rozšířit o cca 2 dny)

věci, které je nutno zařídit:
a) ubytování
b) objednání automobilu
c) sehnání GPS pro USA
d) vymyslet program pro jednotlivá města, výlety, cesta, points of interest
e) sehnat letenky

Zajímavosti v New Yorku

http://www.newyorkpass.com/nyc-places-of-interest.asp

Ellis Island is where it all began, and now with the New York Pass you can visit it completely free, you will also receive a free ferry ride to the Island and the Statue of Liberty.

The Empire State Building – icon of New York City since 1931, has been featured in thousands of movies and welcomes visitors from all over the world.

 

mapa cesty je zde:

Zvětšit mapu

moje negativní story s OVB

EDIT 2009-11-02: jestli chce někdo reagovat v komentářích na to, proč jsem se se slečnou sešel, když jsem sám tak chytrý, doporučuji přečíst celý článek a následné komentáře.

Začnu asi velmi obvyklý příběh - kolega v práci se stavil u mého stolu a začal mlýt něco o nějaké blondýně, že prej finanční poradkyně a že mu udělala výborné smlouvy a u toho si s ní ještě pokecal. A prej jestli bych těchhle služeb nechtěl využít taky. Říkal jsem si - OK, sice teď nemám moc peněz, ale potřebuju minimálně navýšit svoje stavební spoření, možná zoptimalizovat pojištění dvou bytů, jednoho auta, třeba na mě někde čeká nějaká sleva...

Souhlasil jsem tedy s návštěvou, zavolal jsem slečně, představila se, že je z OVB, já jsem v té době k této firmě netrpěl žádnou záští, takže jsme se domluvili na schůzce. Sešli jsme se někde na Andělu, přisvištěla jakási holčina oblečena v saténové košili a saténové sukýnce, okamžitě ode mě dostala mínus 30 bodů, dalších mínus 30 za 15ti minutové zpoždění a odvlekla mě někam o 3 bloky dál, kde v 6. patře sídlila společnost OVB.

Začali jsme si povídat, o stavebním spoření, o hypotékách, pojištěních, o společnostech, se kterými má OVB uzavřenou svoji smlouvu a tudíž nejlepší podmínky na trhu, ... a musím říct, že slečna měla celkem přehled. Je to možná tím, že je jednoduché se naučit pár faktů o několika produktech a člověk je rychle v obraze. Na fakt, že v tuto chvíli mi nic moc peněz nezbývá, zareagovala slovy, že jí to stejně nevadí a že naše spolupráce bude dlouhodobá.

Abych tu nerozebíral složitě svoji situaci, nakonec jsme se asi na 2. nebo 3. návštěvě dohodli, že v tuto chvíli provedeme jen přepojištění 2 mých bytů. Bylo nutno ještě doložit nějaký výpočet, takže netuše nic zvláštního, podepsal jsem jí 2 smlouvy na pojištění u ČSOB s tím, že tam doplní konkrétní čísla. Protože každá normální pojišťovna ještě zasílá konfirmaci pojistky, neměl jsem problém s podpisem ničeho s tím, že to pak můžu odvolat.

Nutno ještě podotknout, že v té době jsem to pojištění jednoho bytu nutně potřeboval kvůli doložení k hypotéce, jinak by mi napařili nějakou "tučnou" pokutu.

Od chvíle podepsání smluv se po slečně slehla zem. Napsal jsem jí několik emailů, buď nereagovala a nebo reagovala řekl bych irelevantně.

Asi po měsíci jsem si s hrůzou uvědomil, že potřebuju to pojištění a narychlo si ho vyřídil přímo u ČSOB pojišťovny, nutno ještě říct, že pro účely hypotéky mi stačilo pojištění v cca 60procentní výši toho, co mi navrhla slečna z OVB.

Došly mi domů 3 složenky - pojištění, které jsem si sjednal sám a pak ty dvě od OVB. Na ty dvě jsem takříkajíc "sral", protože jsem a) neměl žádnou smlouvu a za b) říkal jsem si, že pokud nezaplatím první poplatek, nic se mě netýká. V tomto duchu jsem to i řešil s OVB, kde jsem si stěžoval na jejich proradnou prodejkyni.

O to větší bylo moje překvapení, když mi někdy v březnu 09 přišly dopisy od nějaké vymahačské agentury k zaplacení asi 2000 Kč za ty dvě "OVB" pojistky. Samozřejmě jsem je obě zaplatil, protože vím. co znamená negativní info např. v bankovním či nebankovním registru a opět o tom zpravil OVB. Tam zareagovali velmi zvláštně, že pokud jsem prý situaci půl roku neřešil, co se teď divím, že to má tyhle následky, což mě zrovna u finančního poradce s dlouhodobým záměrem na klienta překvapuje a po několika emailech, kdy mě pán z reklamací OVB, nutno říct, že s velkým nadhledem, vyfakoval, ať už ho přestanu otravovat, dokonce souhlasil i s tím, že to celé zveřejním na webu se stovkami návštěvníků.

Takže tak, sice po několika měsících činím a radím: nikdy si nenechte radit od nikoho z OVB, ani z podobných pseudo poradenských firem. Jen čekají na svoji provizi a nic dalšího je nezajímá.

pár shotů z uplynulého týdne

Strávil jsem asi 5 dní v Chorvatsku, počasí vyšlo super, záměrně jsem neprováděl check mailů, jen jednou jsem se neubránil a hned mě uzemnila práce ze školy, asi se na to vyprdnu, protože se mi zdá, že objem požadované práce neodpovídá přínosům.

Jinak jsem postnul několik fotek, bylo tam opravdu krásně, odpočinul jsem si, zaplaval jsem si, možná jsem se i trošku opálil.

Mezitím mi domů přišel wifi adaptér z aukra, ač jsem pána prosil, aby mi to neposílal na domáci adresu, učinil tak. Dle prvního pohledu jde o “přeposílače” z nějakého (hong kong?) eshopu. Adaptér funguje, budu moci přestěhovat svého miláčka IBM ThinkCentre z dosahu ethernet kabelů :)

Dle zjištění cen nafty ve Slovinsku (1.01E), Rakousku (1.01E), Chorvatsku (přepočet cca 26Kč) máme nejlevnější naftu, dneska jsem bral u Globusu za 24,10 Kč.

Dovolená prospěšná, můžu jen doporučit, člověk přijde minimálně na jiné myšlenky.

Teď zatím vše, možná sem ještě něco připíšu…

nějaké tipy na bruslení ve Vídni

http://www.inline-online.cz/index.php?sid=3&id=60

http://www.ladronka.cz/viden_nekonecne_brusleni.html

http://www.ladronka.cz/podunajska_cyklostezka_na_inlinech_pasov_viden.html

http://www.inline-online.cz/index.php?sid=3&id=45

Slovinci neumějí udělat ani blbou dálniční nálepku :o(

Včera jsem se rozhodl, že si očistím přední sklo od různých nálepek a jal jsem se sundávat rakouskou dálniční známku, posléze i novou slovinskou dálniční známku.

Rakouská byla tradičně v pohodě, zanechala na skle jen takovou malinkou skrvnku -  umělou hmotu kryjící jejich orlici nebo co to je...

Slovinská známka byla tragédie. Nejen, že nešla sloupnout celá (a to jsem zcela mimořádně začal opravdu tam, kde bylo napsáno Peel here), ale i po sloupnutí, resp. seškrábání, zanechala na skle spoustu lepidla a umělé hmoty, odkud jsou i patrny nápisy.

Takže nejen, že zavedli v polovině roku nutnost mít známku celoroční, ale neumějí i ani udělat tak, aby nenasrali řidiče. Snad to tedy příští rok bude lepší. Prozatím si jdu někam sehnat líh, abych to sundal. Pokud si vzpomenu, pokusím se tu spoušť vyfotit.

Abych nebyl úplně negativní, tak musím říct, že designově ji měli asi nejpovedenější z toho, co znám, viz obrázek :o)

Fotka špatně sloupnuté známky je zde na tomto blogu: http://bbone99.blogspot.com/2009/02/slovinska-dalnicni-znamka-podruhe.html

fitness centrum v aqua palace v průhonicích

Dneska jsem vyrazil poprvé do fitness centra v aqua palace v Průhonicích. Na Černý most to mám z nového bydliště daleko, proto jsem se rozhodl přesedlat z ceny 125 plus cca 30-50 Kč za naftu na dojezt na 150 (resp. po slevě 135) s dojezdem cca 2 km.

fitness centrum je umístěno v Aqua Palace Průhonice (parkování zdarma), asi 20m od hlavního vchodu vpravo, klasika - recepce, zaplacení prvního vstupného za 150, berou FlexiPasy, vyfasujete něco jako hodinky bez ručiček sloužící po přiložení jako platidlo, otevírač zámků a kdoví co ještě. Trošku me zaujalo, že na dveřích šatny bylo napsáno, že sauna je zdarma v ceně, to ještě budu muset prozkoumat...

Šatny jsou obyčejné, za zmínku stojí snad jen to, že se otevírají pomocí přiložených hodinek ... vtipné ...

Po vstupu do samotného fitness centra uvidíte dole spoutu šlapacích strojů, jako kola, jako kola pro bezruké (šlape se poněkud výš), šlapadla, něco jako bruslidla, běhací pásy, odborně se tomu celému říká kardio zóna.

K dispozici je ještě horní patro, tam jsou umístěny běžné cvičící stroje a VIP zóna, kde se prý dá napojit i iPOD (na co, na nabíječku nebo co?). Jinak nevím, k čemu VIP zóna slouží, snad pro něčí zaměstnance, protože se při konečném placení jeden pár "chlubil", že mají VIP, ač tam nebyli, natolik dobře jsem slečnu pozoroval :o), ale v garážích jsem je viděl nasedat to Peugeotu 205 odhadem z roku 1999, těžko tedy předpokládat, že investovali do VIP vstupenky stejnou sumu jako do svého automobilu.

Co se týče strojů, jsou příjemné, trošku "modernější" než ve Holmes Place na Čerňáku, na první pohled více posltrované. Po jejich vyzkoušení musím říct, že nejsou špatné, cvičí se na nich dobře, je na nich i zobrazeno, na jaké svaly fungují, jak se na nich má cvičit. To vše je doplněno letáčky tématicky zaměřenými na skupiny svalů doporučujícími určité stroje a počty opakování. To je, musím uznat, celkem příjemná věc...

Na závěr jsem si dal běhání, opět advantage, je jich celkem dost a hlavně, nejsou rozviklané a rozvrzané jako v Holmes Place, to mi tam celkem vadilo... Ale je jen otázkou času, kdy se to stane i tady, takže uvidíme.

Obsluha je příjemná, snaží se být na straně zákazníka, poprvé jsem se tam byl podívat už předevčírem a bez jakékoliv poznámky mě pustili dovnitř i v botech. Poprvé mi ochotně vysvětlili, kam mám jít, celkově musím ohodnotit pozitivně.

Nakonec, když jsem vyšel ven, dotázal jsem se na možnost předplacené karty, slečna mi okamžitě začala tlačit něco za 10 litrů, že dostanu tašku a tričko, pak pokračovala dolů a dolů, nakonec jsem si vzal kartu za 2 litry s desetiprocentní slevou a tričkem, celkem pěkným, už teď vím, že v něm budu jen spát nebo půjdu do posilovny, když tam nebude žádná pěkná slečna :o) Nicméně s 10% slevou jsem se dostal na cenu 135 Kč za návštěvu, přijde mi to na pražské ceny celkem příjemné, možná trošku vyšší standard, ale zas to mám blízko domova.

Co se týká obsazenosti, byl jsem tam dnes, tzn. 17.11. - tzn. ve státní svátek, kdy lidi nepracují, parkoviště bylo plné, až ve mě začal hlodat červíček, zda jsem se správně rozhodl, jelikož nerad cvičím mezi davy lidí, nicméně všichni asi jeli do úúúžasného aqua parku a ne do fitka.

Takže můj verdikt je - doporučuji k návštěvě. V Holmes Place jsem měl problém strávit tam hodinu, jak mě to tam už nebavilo, tady jsem byl 2 hodiny a odcházel jsem kvůli tomu, že jsem měl něco domluveného.

Nezbytný link s podrobnějšími informacemi: http://www.aquapalace.cz/cs/fitness