neděle 7. listopadu 2010

fragment dne

"Celý den se mi honí v hlavě jedná báseň o Kábulu. Sáib Tabrízí ji napsal už v sedmnáctém století, aspoň myslím. Kdysi jsem ji znal celou nazpaměť, ale teď už si dokážu vzpomenout jen na dva verše:

Nedopočítáš se měsíců,
které na jeho střechách pableskují,
ani tisíců planoucích sluncí,
jež kábulské zdi ukrývají."

Lajla vzhlédla a uviděla, že pláče. Položila mu ruku kolem pasu. "Ach, bábá. Vrátíme se. Až tohle skončí. Vrátíme se do Kábulu, inšalláh. Uvidíš."

 

z knihy Tisíce planoucích sluncí, autor Khaled Hosseini

0 komentářů:

hledej.me » Tykač

Google
 

počet návštěv blogu za posledních 7 dní

Oblíbené příspěvky

hledej.me