pondělí 2. ledna 2012

Užitečné tipy, jak vytěžit z SSD maximum

Vypněte defregmentaci

Přínos defragmentace je díky konstrukci SSD teoreticky skoro nulový, prakticky dokonce škodlivý. Rozmístění dat je totiž řízeno řadičem, který se stará o optimální rozložení dat po celém SSD, přičemž na rozdíl od plotnového harddisku zde neexistují "rychlejší a pomalejší místa" - všechny paměťové buňky jsou si rovnocenné, takže přerovnáním dat ničeho pozitivního nedostáhnete, právě naopak - rychlost přístupu k datům nezměníte, pouze donutíte SSD k provedení dalších zápisů/přepisů, čímž jej vysloveně nepotěšíte. Defragmentaci tedy určitě vypnout - nejlépe zakázáním naplánované defragmentace pro vaše SSD (v Nabídce Start > Příslušenství > Systémové nástroje )

Vypněte služby Prefetch a Superfetch

Prefetch spočívá ve snaze systému inteligentně předpokládat, které programy uživatel často používá, a ty shromažďuje ve vlastní cache na disku, přičemž ve výchozím nastavení jsou takto ošetřeny jak soubory používané při startu systému, tak uživatelem používané aplikace. Na rychlém disku ovšem je tento přínos velmi malý, a na SSD nulový.
Služba Superfetch funguje jako nadstavba prefetchingu - přednačítá si do paměti často používané programy, aby se příště spustily rychleji. Vypnutím této služby proto z hlediska zrychlení  SSD nezískáte vůbec nic - informace o takto optimalizovaných programech jsou velmi malé, a jejich zpracování obvykle probíhá jen nějakou dobu po instalaci systému, než si Superfetch "očuchá", jak systém používáte.
Prefetch je tedy na rychlém disku vcelku zbytečný, naopak zákaz služby Superfetch je diskutabilní - vzhledem k rychlosti čtení z SSD jeho přínos nemusí být až tak patrný, a závisí také na počtu spouštěných programů v průběhu práce se systémem (superfetch) a množství instalované operační paměti.
Pro systémy s mnoha spouštěnými programy je Superfetch výhodný, naopak pokud jste hráči, běží vám jen nějaký komunikátor a hlavní proces v paměti je hra, může být Superfetch na škodu, protože hře se nemusí dostávat dost paměti (toto může být problém v souvislosti se zakázaným stránkovacím souborem) - takže v takovémto případě může mít zákaz Superfetche své opodstatnění.
Rada tedy zní klidně zakázat Prefetch a nechat běžet službu Superfetch, pouze při potížích s nedostatkem paměti také zakázat.

Zakažte stránkovací soubor systému

Zákaz stránkovacího souboru nebudu vysloveně doporučovat, pokud máte málo operační paměti, je to dokonce nevhodné. Pokud je paměti dost (4GB a více), klidně jej vypněte - riziko je jen v případě, že celou dostupnou RAM zaplníte, aplikace spadne.

Vypněte cache webového prohlížeče

V případě Internet Exploreru označení jako "Dočasné soubory internetu". Během procházení webu si prohlížeč jednotlivé součásti stránek ukládá na disk jako soubory - těchto může být ohromné množství, a zde je jistý prostor pro optimalizaci. Nejrozumnější je přesměrovat tyto soubory do operační paměti, pokud toto prohlížeč umožní (například Firefox ano, v Opeře zase lze diskovou cache vypnout), případně pokud máte dostatek paměti, využít k tomuto účelu ramdisk. V horším případě se jako soumar dá využít i datový harddisk.
Podobně jako cache prohlížeče, lze přesměrovat i systémovou složku Temp - ale byl bych velmi opatrný. Takže zde raději opatrně, když už přesměrovat tak spíše na plotnový harddisk.

Disable PagingExecutive a LargeSystemCache

Oblíbená optimalizace, která "drží jádro systému v operační paměti, proto se zlepšuje odezva systému", respektive "nutí systém, aby všechnu nealokovanou paměť používal jako systémovou cache, místo aby ji nechal volnou pro případ potřeby" - alespoň tak praví většina příruček pro ladiče.
Technické detaily nechme stranou (skutečnost je složitější než se zdá), pravdou ovšem je, že tato dvojice navzájem souvisejících optimalizací může přinést navýšení výkonu, v některých případech i značně velké (rychlost čtení z operační paměti je řádově větší než z jakéhokoli disku). V podstatě se jedná o cachování dat pomocí operační paměti. Pokud dojde k nějaké operaci s daty na disku, tato zůstanou v paměti, a při dalším přístupu k nim proto může systém načíst data rychleji. Čím více je osazeno operační paměti, tím větší množství dat v ní lze uchovat, a tudíž tím větší je šance, že právě potřebná data jsou v operační paměti, a není třeba je číst z disku.
V čem tkví úskalí? Použití této optimalizace je relativně bezpečné, ovšem logicky není vhodné, pokud disk je využíván skutečně intenzivně (což je ale případ spíš serveru než typického domácího systému). Aplikaci tedy lze doporučit, a to tím spíše, čím více máte operační paměti. Koneckonců, nepředpokládám že trápíte SSD a Windows 7 na sestavě s 1GB RAM...


Veškeré optimalizace lze provést pomocí programu SSD Tweaker, který je dostupný zdarma.

--------------------------------------------------------------------------
Sebráno ze serveru Aukro.cz, konkrétně od uživatele SSDKing, zde
naleznete jeho aukce: http://aukro.cz/listing/user.php?us_id=23522563

0 komentářů:

hledej.me » Tykač

Google
 

počet návštěv blogu za posledních 7 dní

Oblíbené příspěvky

hledej.me