jak upéct chalu?

TIP: Google search Barches

BARCHES, CHLÉB SABATOVÝ, CHALA
- je židovský sváteční sobotní chléb kvašeného těsta. Těsto je připravováno z polohrubé pšeničné mouky, droždí, cukru, žloutků, vejce a jemného oleje se solí. Je vypracovano klasické kynuté těsto, pevné, pružné a nelepivé na mísu, ani na vařečku. Pak je ještě pořádně ručně hněteno na pomoučeném válu. Když je těsto v teple nakynuté asi na dvojnásobný objem je rozděleno na dva díly, ze kterých jsou upečeny dva chleby podobající se vánočce. Menší je na pátek a větší na neděli. Klasická chala/barches je pletena z osmi dílů do tří pater (4-3-2). Po dalším krátkém nakynutí se chleby potřou vejcem a posypou např. mákem a upečou. Židovské hospodyně musí z uhněteného a požehnaného těsta ubrat kousek, velikosti asi oříšku, jako připomínku oběti kněžím v jeruzalémském chrámu. Oběť však již nepatří dárci a tak se musí tento oříšek těsta sežehnout ohněm.

http://dadala.hyperlinx.cz/lexi/lexirB.html

Židovská chala čili barches - sobotní chléb

(Magda Saxlová a Karel Sýs: "Židovská kuchařka", str. 19, Bon Art-Esprit Praha, 1991, kuchyně židovská)

»V tomto okamžiku vchází neviditelná Královna Šábes a přináší každému drahocený nebeský dar: ještě jednu novou, sváteční duši. Pobožnost končí. Jsme opět v tomto světě. V řadě defilujeme před světcem a přejeme mu "dobrý šábes"! Jak jsem všichni hladoví! - To dělá ta "druhá duše" šábesová . . . . Spěcháme do hostinců, abychom rychle pojedli a mohli se dostavit včas ke světcově tabuli. Na hlubokém nebi ukrajinské stepi planou už dávno hvězdy. Jsou veliké jak pomeranče."«

(Jiří Langer, 1894-1943:"Devět bran", 1937)

Suroviny:
Na kvásek:

45 g droždí

1 lžička cukru

200 ml vlažné vody
Na těsto:

1 kg polohrubé mouky (může být i s přídavkem hladké)

40-100 g cukru (podle chuti)

3 žloutky

1 celé vejce

100 ml jemného oleje nebo rozpuštěného másla

1 lžičku soli

150-200 ml teplé (asi 37°C) vody
Postup přípravy:
Lehce rozetřeme droždí s lžičkou cukru a rozmícháme ve vlažné vodě. Necháme alespoň 5 minut na teplém místě, aby vzešlo. Ve větší míse promícháme prosátou mouku, mletý cukr, žloutky, vejce, olej (máslo) a sůl.
Mezitím když droždí vzešlo, tak ho přidáme do mísy a s ním ještě 150 až 200 ml teplé vody (asi 37°C - na malíček) a začneme vypracovávat těsto. Správné těsto má být pevné a pružné, nesmí se lepit na vařečku ani na stěny mísy. Nakonec ho ještě ručně prohněteme na pomoučeném vále. Pak těsto přidáme zpět do mísy, povrch můžeme lehce poprášit moukou, mísu přikryjeme čistou utěrkou nebo ubrusem a dáme na teplé místo kynout asi tak na 1,5 až 2 hodiny. Těsto by mělo svůj objem zdvojnásobit.
Vál posypeme moukou a nakynuté těsto rozdělíme na dva díly. Podle židovské tradice vyrobíme dvě chaly jednu menší a druhou větší - na pátek a na sobotu. Klasickou velkou chalu pleteme jako vánočku: např. těsto si rozložíme na 8 dílů. Základ upleteme ze čtyř pramenů, další patro ze tří pramenů. Zbývající díl rozdělíme na dvě části, spleteme je a ozdobíme jím vršek chaly. Pak necháme obě chaly položené na plechu ještě asi 15 minut kynout. Před vložením do trouby je potřeme vejcem rozšlehaným s trochou vody a podle chuti posypeme například mákem. Pečeme v dobře vyhřáté troubě asi 20 minut; když povrch začne červenat, zmírníme teplotu a dopékáme zvolna 45 minut. Stará zkušenost praví, že trouba nesmí být zpočátku ani příliš rozpálená - těsto by se pálilo, ani málo vyhřátá - těsto se může roztékat. Červená-li chala příliš rychle, přikryjeme ji ve druhé fázi pečení papírem.

» Nadešel svatý večer. Všichni zasedli k sváteční hostině velikonoční, k našemu séderu. Na stole ve sříbrných svícnech planuly svíce a ležely tři macesy, sněhobílým ubrouskem přikryté. V pohárech se perlilo pravé uherské víno. Hořké byliny, kost v popeli spálená, velikonoční vajíčko, petržel, roztrouhané jablko se skořicí, vše bylo podle předpisu srovnáno a připravené k domácí pobožnosti, jak náleží.«

(Jiří Langer, 1894-1943: "Devět bran", 1937.)

http://dadala.hyperlinx.cz/hypsladkuch/bab/babh.html

dneska jsem povečeřel v kosher restauraci

bohužel si ale nepamatuji její jméno .o) ale pokusím se ho zjistit.

Pro představu, sandvich s masem a zeleninou zvaný Mongolský sendvič stál asi 180 Kč, polévka s masem stála 99 Kč, asi litrová láhev vody přišla na cca 120 Kč.

Zde najdete seznam kosher restaurací v Praze.

Pokud nemáte potřebu jíst kosher jídlo, stojí to zato minimálně kvůli atmosféře :o)

Olomouc zažila po 70 letech židovskou svatbu

Po dlouhých sedmdesáti letech zažila Olomouc tradiční židovskou svatbu. Pod baldachýnem zvaným chupa stáli předseda olomoucké Židovské obce Petr Papoušek a jeho přítelkyně Zdenka Hudcová. Oddával je sám vrchní zemský rabín Karol Sidon. Zatímco ovšem obřad trval patnáct minut, příprava na něj stála nevěstu dva a půl roku života. Kvůli sňatku musela totiž konvertovat.

"V Olomouci je to již více než sedmdesát let, kdy znovu vstupuje do manželství mladý pár pod chupou. Je to důležitá změna. A dobré znamení do budoucna," uvedl při obřadu rabín Sidon.

Přípravy na tradiční židovskou svatbu vypukly již ráno. Nevěsta i ženich začali držet půst, ženicha navíc čekala také rituální lázeň v Brně. Kvůli svatbě a procesu konverze se navíc pár spolu několik dní neviděl. "Přípravy jsou jinak stejné jako u jiných svateb. Už druhý den se tady šíleně vaří. Všechno jídlo je však buď masové, nebo parve, kde není ani maso ani mléko," popsal ženich Petr Papoušek.

Svou nevěstu mohl spatřit až při zahájení obřadu. Do té doby se ukrývala v místnosti Židovské obce určené výhradně pro ženy. Zatímco ženich byl oblečen do černého obleku, bílé košile, bílé kravaty a přes ramena měl hozený takzvaný talit, jeho nevěsta byla zcela v bílém.

"I šaty musejí být podle tradice.

Střih musí být tak, abych nebyla moc odhalená. Chybět nesmí závoj," popsala nevěsta Zdenka Hudcová.

Tradice týkající se oděvu musí dodržet i po svatbě. Jako vdaná žena musí chodit se zahalenou hlavou.

Novomanželé se spolu znají šest let. Spojuje je navíc dvouletý syn Eliáš. "Kvůli konverzi, která trvala dva a půl roku, jsme však museli svatbu odložit," doplnil Papoušek. Nevěsta přiznala, že konverze byla poměrně náročná. "Nejen na naučení, ale také žít tím životem. Teorie je jedna věc, ale musí se to uvést do praxe," popsala.

Po svatebním obřadu mladá žena dostala kromě prstenu, který patří na ukazováček pravé ruky, z rukou svého muže také svatební smlouvu zvanou ketuba.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava

(ČTK)

převzato odsud

plánovaná cesta ... - příprava

http://www.hostelspoint.com/res/trans.php?aff_ID=33&country=152&citta=183&mese=11&giorno=10&anno=2007¬ti=3&x=58&y=14

Židovská obec v Praze oznamuje

Tisková zpráva k náboženskému shromáždění dne 10.11.2007
Židovská obec v Praze oznamuje, že v sobotu 10. listopadu 2007 se bude konat u Staronové synagogy od 14 hodin pietní náboženské shromáždění k uctění památky obětí říšského pogromu, tzv. křišťálové noci, kterou se před 69 lety začalo v nacistickém Německu organizované vražedné násilí vůči židovské komunitě.
Představitelé Židovské obce v Praze jsou znepokojeni, že se přes veškeré úsilí nepodařilo úřadům prosadit zákaz neonacistické demonstrace, již kamarádi oznamovatele pochodu inzerují jako „March durch Juden-Stadtviertel in Prag“. Je zcela zřejmé, že pochod Židovským Městem ve výroční den říšského pogromu má výhrůžný podtext, který nemá s deklarovaným protestem proti válce v Iráku nic společného.
V reakci na tuto situaci je ŽOP společně se všemi, kteří berou neonacistické nebezpečí vážně, připravena náboženské shromáždění chránit, zajistit bezpečnost účastníků a zabránit průchodu neonacistů Židovským Městem.



František Bányai
za Židovskou obec v praze



Podporu náboženskému shromáždění vyjádřily:
Bejt Praha
Bejt Simcha
Česká unie židovské mládeže
Federace židovských obce v České republice
ICEJ
Liga proti antisemitismu
Nadační fond obětem holocaustu
Masorti ČR
Památník Terezín
Společnost křesťanů a Židů
Terezínská iniciativa
WIZO
Židovské muzeum v Praze

V Praze, 24. října 2007

zdroj: http://www.kehilaprag.cz

Isaac Bashevis Singer - Otrok - The Slave

Asi před týdnem jsem začal číst knihu od spisovatele Isaac Bashevis Singer s názvem Otrok ( v angličtině The Slave ).
Čte se mi dobře před spaním, příjemná relaxace.

Isaac Bashevis Singer na wikipedii v Angličtině zde.

Isaac Bashevis Singer na wikipedii v Češtině zde.

Zde je stručný popis knihy.

Reakce jednoho čitatele ;o)

I.B.Singer je skvělý spisovatel. Otrok je první knihou, kterou jsem od Singera četla, ale rozhodně ne poslední. Kniha popisuje detailně a bez skrupulí Polsko v pol. 17. století a postavení Židů v této době. Autor mistrně popisuje opravdovou lásku, bolest, utrpení a násilí páchané na nevinných, ale zároveň odkrývá čistotu duše hlavního hrdiny Jákoba. I když I.B.Singer je židovským spisovatel, pravdivě popisuje zvrácenost a nečistotu konání některých Židů, kteří pravidla zakotvená v Tóře a Talmudu zcela ignorují. Kniha je nádherně napsaná, nenásilně nás seznamuje s židovskou kulturou a má spád.

židovská historie

už dlouho se chystám přeložit články z wikipedie o židech.
Abych na to náhodou nezapomněl, přiložím si 3 z nich, na které si brousím zuby:

http://en.wikipedia.org/wiki/Jew
http://en.wikipedia.org/wiki/Judaism
http://en.wikipedia.org/wiki/Jewish_history